RAKOUSKO

Vinařství v Rakousku má velmi dlouhou historii. Proslulé je zejména svými bílými a většinou jednoodrůdovými víny. V 80. letech sice byla pověst Rakouska coby vinařské země poskvrněna aférou s diethylglykolem, dnes je však pověst jejich vín zachráněna a Rakousko je ve světě pro svá vína uznáváno. Všeobecně je Rakousko známé svým kladným a důsledným postojem k ekologickému zemědělství. Vinařství naštěstí není výjimkou.

HISTORIE VINAŘSTVÍ V RAKOUSKU

Ve vinařské obci Zagersdorf (oblast Burgenland) nalezeny hliněné nádoby se zbytky semen z hroznů vinné révy, pocházející přibližně z roku 700 př.n.l. Pod římskou nadvládou bylo nařízeno pěstovat kultury vinné révy v oblastech Rakouska. K rozvoji vinohradnictví přispěla vláda Karla Velikého v 8. a 9. století n. l. a dále darování vinic do majetku klášterů za podmínky rozvoje kultury vína. V roce 1499 bylo pro výrobce vína povinné zřizovat v suterénech domů takzvané "Heurige" (předchůdce dnešních vináren), určených ke konzumaci nadprodukce vína. V důsledku toho však vzrostla spotřeba na neuvěřitelných 180 litrů za rok a spousta lidí se doslova upila k smrti. Od 17. do 19. století se nese ve znamení negativních dopadů těžkého daňového zatížení, konkurence ve formě piva, náboženských válek a zavlečení houbových chorob a mšičky révokazu. V roce 1860 byla založena první rakouská vinařská škola v Klosteneuburgu, která je nyní nejstarší na světě a stále činná. V roce 1985 však někteří obchodníci ve snaze vyrábět co nejlahodnější přívlastková vína přidávali do sudů glykol používaný k chlazení automobilových motorů. Tato krize poškodila rakouské vinařství na několik dalších let. Vše zlé je však k něčemu dobré a v důsledku těchto událostí byl vydán nový, velmi přísný Vinařský zákon.

VÍTE, ŽE... 

Rozloha vinic: přibližně 46 000 ha

Spotřeba: cca 32 l/osoba

Stejně jako Česká republika se Rakousko řadí k zemím s chladným klimatem, a proto se zde daří zejména bílým odrůdám. Vlajkovou lodí Rakouska je bezpochyby Veltlínské zelené (Grüner Veltliner). Další oblíbenou bílou odrůdou je Ryzlink vlašský, v Rakousku jej najdeme pod názvem Welschriesling. Nemůžeme ale říct, že se zde nevyrábí víno červené. Ta pitelná se vyrábí z odrůd Zweigeltrebe, Frankova (Blaufränkisch) či Blauburgunder.

KATEGORIZACE RAKOUSKÝCH VÍN

Kategorizace vín je, stejně jako u nás, odvozena od kvality hroznů (germánský způsob kategorizace).

TAFELWEIN (stolní vína)

• minimální hodnota cukernatosti musí dosahovat 10,6 °KMW, součástí této kategorie je taktéž víno zemské – Landeswein, tedy víno jedné vinařské oblasti (zemská vína)
  

QUALITÄTSWEIN (jakostní vína)

• z jednoho vinařského regionu, hodnota cukernatosti dosahuje minimální hodnoty 15 °KMW. Do této kategorie, na rozdíl od České republiky, spadá i kategorie Kabinettwein, jež musí dosáhnout min. hodnoty cukernatosti 17 °KMW.

PRÄDIKATSWEIN (víno s přívlastkem)

• výroba podléhá přísným pravidlům a důsledné kontrole
  
  
  • Spätlese (pozdní sběr) - cukernatost dosahuje hodnoty minimálně 19 °KMW
    
    
  • Auslese (výběr z hroznů) - cukernatost dosahuje hodnoty minimálně 21 °KMW
    
    
  • Eiswein (ledové víno) - ledové víno, kdy cukernatost dosahuje hodnoty minimálně 25 °KMW
    
    
  • Beerenauslese (výběr z bobulí) - cukernatost dosahuje hodnoty minimálně 25 °KMW
    
    
  • Strohwein (slámové víno) - cukernatost dosahuje hodnoty minimálně 25 °KMW
    
    
  • Ausbruch (výběr z cibéb) – pouze pro vína z města Rust, cukernatost dosahuje hodnoty minimálně 27 °KMW
    
    
  • Trockenbeerenauslese (výběr ze suchých bobulí) - cukernatost dosahuje hodnoty minimálně 30 °KMW

Zařazením označení DAC roku 2000 se Rakousko dostalo do společnosti úspěšných románských systému Francie či Itálie. Od této chvíle je možné označit víno mimo odrůdu taktéž prestižním označením původu. Jako první region se označení DAC ujal úspěšně Weinviertel.

Totožné je rozdělení vín podle zbytkového cukru. Vína jsou rozdělena v podstatě stejným způsobem, jako vína česká, teda suchá (Trocken), polosuchá (Halbtrocken), polosladká (Lieblich) a sladká (Süss).

VINAŘSKÉ OBLASTI V RAKOUSKU

Rakousko se od roku 2016 dělí na 5 oblastí a ty se dále dělí na 20 podoblastí. Všechny oblasti najdeme na východě země, až na horské oblasti. Nejznámější vinařskou podoblastí je bezesporu Wachau, spadající do oblasti Niederősterreich (Dolní Rakousy). Zdejší vína mají vlastní klasifikaci – kategorie Steinfeder zahrnuje lehká vína s obsahem až 11,5 % alkoholu, název je odvozen od trávy Stipa pennata rostoucí u révy vinné, je stejně voňavá a lehká, jako víno této kategorie. Další kategorie, Federspiel, je pojmenována po sokolnickém zařízení a označuje vína středně těžká ze zralejších hroznů s obsahem alkoholu 11,5-12,5 %. Poslední a nejvyšší kategorií je Smaragd. Jméno mu propůjčila ještěrka zelená, žijící v místních vinicích. Vína z této kategorie jsou těžká, suchá (do 9 g/l zb. Cukru), s alkoholem nad 12,5 %. Jsou vhodná k archivaci. Všechna vína jsou vyrobena ve jménu Wachauského kodexu, ve kterém se vinaří zavazují k výrobě co nejčistších a nejvýraznějších vín z vlastních, nenakoupených hroznů.

Další oblasti, které stojí za zmínku: Kamptal, Kremstal, Neusidler See, Weinviertel DAC a další.