PORTUGALSKO

Co Vás napadne, když se řekne portugalské víno? Málokdo by odpověděl jinak, než „portské“. Aby ne, přestože právě to tvoří jen 22 % místní produkce, tvoří 75 % exportu. Jak ale takové portské vůbec vzniklo? Při exportu vín v Portugalska často docházelo během dlouhých cest po moři ke kažení vín. Jedinou možností, jak zabránit znehodnocení cenného nákladu, bylo zakonzervovat víno silnou pálenkou. Jak jednoduché!

HISTORIE VINAŘSTVÍ V PORTUGALSKU

Historie výroby vína v Portugalsku je delší, než historie samotného Portugalska (výroba již od roku 2000 př.n.l.), datuje se ke Keltům, Féničanům, Řekům a Římanům. Hlavní vzestup vinařství přichází ve druhé polovině 14. stol., v 17. stol. pak vzestup exportu vína. Vyvážené víno z Portugalska však nemá příliš dobrou pověst a bývá velmi často nekvalitní. Vývozu pomáhá vypuknutí války v roce 1689 mezi Anglií a Francií, kdy je zakázáno pít francouzské víno. Portugalsko roku 1670 vyrábí první dolihované víno – Portské víno, které se brzy stává módní záležitostí celé Anglie. V roce 1756 deklarován nejstarší vinařský region na světě „Alto Douro“, zajímavostí je, že klasifikační systém byl v Portugalsku zaveden o 200 let dříve než ve Francii. V současné době tamní vinaři spojují moderní technologie s úctou k tradicím. Portugalsko je 11. největším světovým producentem vína s objemem produkce 6,7 milionů hl.

VÍTE, ŽE...

Rozloha vinic: 192 tisíc ha (2018)

Produkce: 10 milionů hl vína ročně

Průměrná roční spotřeba vína - 44 l/osoba

Pobřežní regiony Portugalska jsou ovlivňovány Atlantikem (časté silné dešťové srážky); vnitrozemí více kontinentální, okolí hranic se Španělskem nedostatek vody, na jihu je podnebí nejsušší a nejteplejší. Velmi dobré podmínky má oblast Douro, známá právě pro produkci portského. Region je chráněn před vlivem Atlantského oceánu pohořím Marao a Montemuro a převládá zde kontinentální podnebí. Výhodou je dostatek srážek a vysoká průměrná teplota. Portugalsko se může chlubit více než 500 odrůdami révy vinné, nejčastěji se setkáme s Tempranillo (synonymum Tinta roriz či Aragonese), Touriga Franca, Castelão, Fernão Pires, Alvarinho, Encruzado, Malvasia Fina, Touriga Nacional či Trincadeira. Nedílnou součástí místního zemědělství je pěstování dubu korkového. Tvoří 50 % světové produkce korku!

KLASIFIKACE PORTUGALSKÝCH VÍN

Také Portugalsko používá románský klasifikační systém, od vstupu do EU (1986) byl uznán velký počet nových regionů a portugalský vinařský zákon se přizpůsobil ostatním evropským zemím.

DOC (Denominaçăo de Origem Controlada ) / DOP (Denominaçăo de Origem Protegida)

• kontrolované označení původu, označuje nejvyšší kategorii vín (jako AOC ve Francii), musí pocházet z hroznů z přesně vymezeného regionu a být vyrobena v oblasti původu. Ohraničení oblasti závisí na podobných zeměpisných podmínkách, typických vlastnostech a stylu vín a na místních tradičních postupech.

IG/IGP

• dříve označováno jako Vinho Regional, označení lepších stolních vín s vymezenou oblastí původu, produkty jsou srovnatelné s jinými evropskými krajovými víny, můžeme se ale setkat i s víny výjimečnými

VINHO

• nejjednodušší portugalská vína, určená pro každodenní spotřebu bez označení původu. Jde o vína ambiciózních vinařů, kteří se rozhodli svou produkci nezatěžovat oficiálními pravidly.

TŘÍDĚNÍ PORTSKÝCH VÍN

Portské víno má svůj vlastní klasifikační systém (zavedl a kontroluje Instituto de Vinho do Porto), nazývá se Denominaçao de Origem a má velmi přísná kritéria.

Drtivou většinu tvoří vína červená, setkáme se ale i s bílými variantami.

BÍLÉ PORTSKÉ

• mladé bílé (prodává se brzy po skončení výroby, pije se jako aperitiv), staré bílé (zraje v dřevěných sudech, je více oxidativní, až jantarové barvy); škála vín je od extra suchého po sladké.

ČERVENÉ PORTSKÉ

• Ruby – sytě červená rubínová barva, ovocitost, zrání ve velkých tancích bez oxidace, pije se jako mladé, víno vyrobené kupáží mladých vín různých ročníků, průměrně tříleté
  
  
• Tawny – vína, která zrála různou dobu v sudech; standardní kategorie vín, možné označení doprovázené dalším přívlastkem; stáří průměrně 3 roky, ovocitá kořenitá vína.
  
  
  • Kategorie – reserve (prodávána mezi 5. až 7.rokem, ovocitá), datované tawny (je uváděno průměrné stáří kupáže v lahvi, vína se v lahvi nezlepšují) a colheita (ročníkové tawny, které zráje minimálně 7 let v sudech)
    
    
  • Garrafeira - typ Tawny, zraje 7 let v sudu, a poté několik let ve skleněných demižonech, je vzácnou specialitou zejména jednoho výrobce - Niepoort

• Single Quintas – jak již název naznačuje, jedná se o portská vína z jedné vinice. Často mohou být ročníková.
  
  
• Late Bottled Vintage (LBV) – ročníkové víno, které před lahvováním zraje minimálně 4 roky v dřevěných sudech, tmavě rudé víno.
  
  
• Vintage – velmi kvalitní, sytě červené ročníkové portské, které musí být uznáno komisí degustátorů, ročník na láhvi udává rok sklizně. Musí být lahvováno mezi 2. a 3. rokem, dále zraje už jen v láhvi. Vyrábí se pouze ve výjimečných a úřadem deklarovaných letech.
  
  
• Crusted – nefiltrované portské, které zanechává na dně lahve depot. Před konzumací je víno potřeba dekantovat.

Mezi nejvýznamnější výrobce portského patří Ferreira, Niepoort, Kopke, Churchill’s, Cockburns’s, Croft Port (jedna z nejstarších a nejuznávanějších značek, založená r. 1678).

VINAŘSKÉ OBLASTI V PORTUGALSKU

Přestože je portské z oblasti Douro nejznámější, vinařské regiony jsou rozesety téměř po celé ploše Portugalska. Najdeme zde 31 DOC a 14 IGP apelací. Největší deklarovanou oblastí DOC je Vinho Verde. Tento region je známý svými lehkými, svěžími bílými víny s vysokou kyselinou, světlou barvou a mírným perlením. Další částí Portugalska je Alentejo, kde je produkce soustředěna na špičková červená vína. V regionu Bairrada, kde převážná část vinic je v rovinatém terénu, se setkáme s tradiční místní odrůdou Baga a z ní vyrobenými sekty. V neposlední řadě zmíníme ostrov Madeira, který je proslulý nejen krásnou přírodou, ale také produkcí stejnojmenného dolihovaného vína s více než dvousetletou tradicí.