ČESKÁ REPUBLIKA

ceska_republika_vinarske_oblasti

Česká republika se řadí mezi vinařské země chladného klimatu. Tato skutečnost s sebou nese jak pozitivní, tak i negativní dopady. Jedním z negativ je rozhodně méně slunečního svitu, než jaký najdeme např. ve Španělsku. Přesto jsou podmínky České republiky výborné pro dozrávání hroznů. Pokud existuje jedno slovo, kterým by se dala popsat produkce u nás, rozhodně by to byl výraz „rozmanitost“. Ta se netýká pouze vín, ale i např. půdních podmínek. Přestože nejsou česká vína ve světě (zatím!) velmi známá, díky šikovným tuzemským vinařům se začíná věhlas českého vinařství rozšiřovat. Aby ne, rozlohou vinic jsme sice země malá, za to nesmírně šikovná!

 

HISTORIE VÝROBY VÍNA 
palava
Historie výroby vína na území České republiky sahá velmi hluboko. Již ve 3. století po Kr. byly na Pálavě vysázeny vinice desátou římskou legií. Během 9. a 10. století dochází k rozvoji vinařství slovanského obyvatelstva, první zmínka o víně v Čechách je z roku 892, kdy podle pověsti zaslal moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva. Ludmila obětovala trochu vína bohyni Krosyně s prosbou o vydatný déšť. Její prosba se vyplnila a úroda byla zachráněna. Bořivoj a Ludmila přijali křesťanství a zasloužili se o první výsadby vinic v Čechách v okolí Mělníka. Paradoxně, první zmínka o vinicích na Moravě je až z roku 1101, v zakládací listině kláštera Benediktinů v Třebíči je zmínka o darování vinic na Moravě. V 16. století nastává vzestup plochy vinic a rozmach vinařství na českém i moravském venkově. V 19. století nastává zdecimování naprosté většiny vinohradů po celé Evropě, včetně Česka. Nastává pomalé obnovování, které se zrychluje v 60. letech 20. století. Na úkor kvality hroznů je pozornost věnována co nejvyššímu výnosu. V roce 1995 byl vydán první vinařský zákon, který byl v roce 2004 po vstupu ČR do EU nahrazen novým (č. 324/2004 Sb.), který je platný dodnes.

 

zajimavosti-05



VÍTE, ŽE... 

Rozloha vinic v ČR: 18,1 tis. Ha, z čehož 96 % je na Moravě

Počet vinařství: v roce 2010 bylo v ČR 10 997 vinařů

V Česku máme víno hodně rádi, důkazem je toho průměrná roční spotřeba na osobu (včetně kojenců) – 20 l.

Vinařství v České republice má zajisté svá specifika, stejně, jako v každé jiné zemi, se jedná zejména o klimatické podmínky. Typické je střídání denních a nočních teplot, které pomáhá vyzrávání hroznů na konci léta a během podzimu.


TYPY TICHÝCH VÍN

Tichá vína se v Česku dělí podle obsahu zbytkového cukru a podle cukernatosti při sběru.
vino-06 2

SUCHÉ 

  • obsahuje max. 4 g/l, resp. 0-9 g/l, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 2 gramy nebo méně

POLOSUCHÉ 

  • obsahuje 4–12 g/l, resp. 4–18 g/l, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 10 gramů nebo méně

POLOSLADKÉ 

  • obsahuje 12–45 g/l cukru

SLADKÉ   

  • obsahuje více než 45 g/l cukru



Podle cukernatosti moštů pak dělíme vína následovně:

STOLNÍ VÍNO
Nejnižší kategorie bez označení odrůdy a původu, může pocházet i z jiné země EU.

ZEMSKÉ VÍNO
Tuzemský původ, povolené odrůdy, výnos max. 14 t/ha, cukernatost hroznů nad 14 °NM. Může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou.

JAKOSTNÍ VÍNO
Tuzemský původ, povolené odrůdy, výroba v místě původu, výnos max. 14 t/ha, cukernatost hroznů nad 15 °NM. Jakostní vína se dělí na odrůdová (minimálně 85 % uvedené odrůdy) a známková.

JAKOSTNÍ VÍNO S PŘÍVLASTKEM
Z jedné odrůdy stanovené pro danou oblast, nejméně 85 % uvedené odrůdy, označeno názvem přívlastku, názvem oblasti, vinařské obce a ročníkem.

  • KABINET
    vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 °ČNM

  • POZDNÍ SBĚR
    vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 °ČNM

  • VÝBĚR Z HROZNŮ
    vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 °ČN

  • VÝBĚR Z BOBULÍ
    vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 °ČNM

  • VÝBĚR Z CIBÉB
    vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 32 °ČNM

  • LEDOVÉ VÍNO
    vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 °ČNM

  • SLÁMOVÉ VÍNO
    vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 °ČNM


oblast_ceska_republika


Takto se vína dělí dle germánského systému, který je zavedený také například v Německu či Rakousku. Snaha o podporu terroir vyústila ve vznik tzv. VOC, představující románský apelační systém, známý především z Francie, Itálie či Španělska. Oba dva systémy fungují zároveň. Výjimečnost VOC udává právě region, specifické přírodní podmínky, unikátní půda, deklarovaný původ hroznů, osobitý a originální charakter a zkušenosti, péče a cit místních vinařů.

voc_3 


VINAŘSKÉ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE 

Česká republika má dvě vinařské oblasti – oblast Morava a oblast Čechy. Morava je rozdělena na 4 podoblasti, a to Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou. Čechy pak mají jen 2 podoblasti, Litoměřickou a Mělnickou, která zahrnuje také vinice v Praze.  

vinarske_oblasti_cr

sobes






Největší vinařskou oblastí jsou Velké Bílovice. Velmi známými tratěmi jsou Šobes (jedna z nejstarších viničních tratí), Weinperky, Ořechová hora, Železná či Purmice. Poslední tři jmenované jsou proslulé pro své výtečné Ryzlinky vlašské, vznikající na Pavlovských vrších.

Vytvořil Shoptet | Šablona Rubin | Design Tomáš Hlad.