„Avokádo je takový malý zázrak,“ říká náš šéfkuchař Craig. Pojďte se společně s námi tomuto zázraku podívat blíže na zoubek, respektive na pecku, a připravte si guacamole s domácími tortillovými chipsy.
CO BUDETE POTŘEBOVAT NA GUACAMOLE:
- 1 ks bio avokáda
- 1⁄2 jemně pálivé bio chilli papričky
- 1⁄4 červené bio cibule
- 1 paličku bio česneku
- 20 ml smetany ke šlehání
- 1⁄4 bio limety
- 1⁄2 kávové lžičky mleté mořské soli
- 1⁄4 kávové lžičky mleté směsi pepřů
CO BUDETE POTŘEBOVAT NA TORTILLOVÉ CHIPSY:
- 250 g hladké mouky
- 1⁄2 kávové lžičky soli
- 180 ml vody
- 3 polévkové lžíce olivového oleje
...a samozřejmě sklenici dobrého vína :-)
JAK NA GUACAMOLE:
Z chilli papričky odstraňte semínka a společně s cibulí ji nakrájejte na asi 2 mm drobné kostičky. Česnek rozmáčkněte čepelí nože a nakrájejte tak nadrobno, jak jen to jde. Vše vložte do mísy, zalijte šťávou vymačkanou z limety a přidejte sůl a pepř. Avokádo rozkrojte napůl, zbavte pecky a vyloupněte ze slupky. Tu ponechejte jako servírovací misky. Dužinu v míse rozmačkejte lžící, přidejte smetanu a zlehka promíchávejte, dokud nedosáhnete požadované konzistence (Craig má rád, když v guacamole zůstane pár větších kousků avokáda). Hotovou směs přendejte z mísy zpět do slupek z avokáda a servírujte.
JAK NA TORTILLOVÉ CHIPSY:
Do velké mísy vysypte mouku a sůl a postupně vmíchejte vodu a olej. Těsto položte na moukou vysypaný vál a hněťte asi 10 až 15 minut dohladka. Poté je vložte zpět do mísy, zakryjte potravinovou fólií a nechte 24 hodin uležet v lednici. Druhý den je rozdělte na 10 porcí a z každé na moukou jemně vysypaném povrchu vyválejte tenké, asi 15 cm velké placky. Rozehřejte pánev a na mírném plameni je opékejte z každé strany asi 1 minutu, než zlehka zhnědnou. Pokládejte je na talíř a přikryjte utěrkou, než opečete všechny. Tortilly poté nakrájejte na 6 trojúhelníků, položte je na plech vystlaný pečicím papírem a v troubě předehřáté na 130 °C pečte asi 10 až 15 minut dozlatova (po vyjmutí z trouby se budou zdát stále měkké, ale velmi brzy zkřehnou a budou krásně křupavé). Vyskládejte je na talíř a vychutnávejte spolu s nejlepší omáčkou guacamole na světě :-) a se sklenkou kvalitního vína.
JAK VYBÍRAT AVOKÁDO
Aby omáčka guacamole byla dokonalá, je nutné ji připravit z čerstvého a zralého avokáda. Jak ale takové správné avokádo poznat? Nejprve zkontrolujte barvu – celý plod by měl mít jednotný, zeleno-hnědý odstín. Vezmete-li jej do dlaně, měl by působit polotvrdým dojmem. Přitlačíte-li, měli byste cítit, že se kůra trochu poddává. Avokádo v rukách otáčejte a zkoušejte jeho pevnost po celém jeho povrchu – je-li příliš měkké, znamená to, že se začíná kazit nebo je potlučené a pro zpracování už není vhodné. Nakonec zkontrolujte část, kde bývala stopka. Přiložte na ni palec a ze strany na stranu jím hýbejte a pomalu přitlačujte. Měli byste cítit, že se vršek pomalu, ale jistě uvolňuje.
TO, ŽE DNES MÁME AVOKÁDO, JE ZÁZRAK!
Dnešní plody hruškovce přelahodného se výrazně liší od těch původních: mají daleko menší pecku a mnohem více dužiny. V cenozoické éře si na tomto ovoci pochutnávali pravěcí tvorové z rodu Lestodonů, předchůdci dnešních lenochodů. Avokádo pozřeli vždy celé, jakmile prošlo jejich trávicím systémem, byla pecka doslova dokonale připravena na to zapustit kořeny. Takto se hruškovec rozšířil do nejrůznějších oblastí Jižní Ameriky, poprvé jej lidé začali cíleně pěstovat zhruba 5000 let před naším letopočtem. Kultivace postupně vedla ke zmenšování pecky a zvětšování množství dužiny, na trhu dnes najdeme dokonce zcela bezpeckovou variantu.
JAK BRITOVÉ ROZLIŠUJÍ OVOCE A ZELENINU
Ano, avokádo je ovoce. Jak pro Čechy, tak pro Brity. A přestože ani samotní obyvatelé Ostrovů mnohdy nemají v tom, co je ovoce a co zelenina, zcela jasno, existuje docela jednoduchá nápověda: ovoce je plod, který na rostlině vyroste až po opylení květů, zelenina je něco, co na ní vyroste zcela samostatně. Proto Britové mezi ovoce řadí nejen avokádo, ale také třeba dýni, chilli papriku, okurku, rajčata nebo olivy, ačkoliv žádný z těchto plodů byste si nenakrájeli do ovocného salátu.
A tím to rozhodně nekončí. Legrace začíná ve chvíli, kdy se v Anglii rozhodnete rozeznávat bobule (berries). Mezi bobule patří banán, ovšem kupříkladu jahoda, ostružina, malina, brusinka nebo moruše nikoliv (a to přes to, že jejich anglické výrazy ve všech případech obsahují příponu
-berry). No, a naopak vodní meloun, dýně nebo právě avokádo bobulemi jsou. Britové zkrátka mají rádi, když jsou věci složitější. V kuchyni se ale řídí rčením „Knowledge is knowing a tomato is a fruit, wisdom is knowing not to put it in a fruit salad“, tedy „Znalost znamená vědět, že rajče je ovoce, moudrost znamená vědět, že se nedává do ovocného salátu“.